Pomoc Ukrajině a obnova boji poškozených regionů přináší nové výzvy pro české vývozce. Hospodářství potřebuje mimo jiné náhradu za dřívější dodávky zboží z Ruska a Běloruska, na něž je nyní uvaleno embargo. O příležitostech na Ukrajině mluví ve videorozhovoru Oksana Antonenko, která od září v Kyjevě znovu zprovozňuje dočasně uzavřenou kancelář agentury CzechTrade.

Kvůli válce se stala Ukrajina téměř stoprocentně závislá na dovozu soli pro potravinářský průmysl ze zahraničí.

Po 24. únoru letošního roku, kdy rozpoutalo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu, se zdálo, že lidé, investoři a zahraniční firmy budou znát jen jediný směr – útěk před válkou na Západ pryč z Ukrajiny. O půl roku později se ale směrovka otáčí. Z klíčových oblastí kolem metropole Kyjev byli ruští okupanti vyhnáni, boje jsou soustředěny jen ve východní a jihovýchodní části země, hospodářství funguje dál. Část Ukrajinců, kteří v prvních dnech války ze země uprchli, se do Kyjeva a dalších dříve obléhaných míst mohou vracet. A dočasně utlumenou aktivitu na trhu obnovují i některé zahraniční firmy včetně těch českých.

Nová situace přinesla paradoxně vedle zjevných ztrát i některé příležitosti. České firmy mohou nahradit dřívější ruské a běloruské dodavatele, kteří hráli na ukrajinském trhu před válkou velkou roli, ale na něž je nyní pochopitelně uvaleno embargo. Na trhu je také potřeba nahradit dodávky z podniků, které jsou aktuálně na území okupovaném ruským vojskem. A obrovské množství práce samozřejmě představuje obnova boji poničených oblastí a infrastruktury.

Těžký ukrajinský průmysl trpí mimo jiné ztrátou dodávek kovů a dalšího tovaru z Ruska a Běloruska.

Náhrada za dodávky z Ruska

K Ukrajincům, kteří museli nejdříve z Ukrajiny prchat před ruským bombardováním, ale kteří se nyní vracejí do ubráněného Kyjeva, patří i ředitelka tamější zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Oksana Antonenko. Z bezpečnostních důvodů uzavřená kancelář od 1. září obnovuje v hlavním městě Ukrajiny svou činnost, takže čeští exportéři budou mít znovu podporu od agentury CzechTrade přímo na místě.

Oksana Antonenko potvrzuje, že většina z několika stovek českých společností aktivních před válkou na Ukrajině tam už v průběhu léta svou činnost obnovila. „Na ukrajinský trh se teď vrátily téměř všechny podniky – jestli mluvíme o konci července –, které tam působily. S výjimkou těch, které měly přímo pobočky nebo sídla v Charkovské nebo v Záporožské oblasti. Tedy v těch oblastech, kterou jsou dnes okupované,“ říká Oksana Antonenko v rozhovoru pro portál BusinessInfo, sesterského projektu magazínu Exportmag.

Česká republika má jako jeden z nejbližších partnerů Ukrajiny cíl podílet se rozsáhle na obnově země po válce.

Podle ředitelky kyjevské kanceláře CzechTrade se nyní otevírají českým exportérům nové možnosti například při dodávkách pro ukrajinské strojírenské podniky. „Ukrajina zakázala dovoz zboží z Ruské federace. Před válkou se určité druhy komodit dovážely z Ruské federace ve velkém, byly to určité položky spotřebního zboží, určité druhy plechů nebo kovů nebo ještě dalších speciálních komponentů a zařízení pro strojírenství,“ vysvětluje.

Některé dodávky jsou ale blokovány i kvůli okupaci samotné východní a jižní Ukrajiny a země tak potřebuje ze zahraničí dovážet i některý úplně základní tovar. „Například jedna z nejdůležitějších položek pro ukrajinské potravinářský trh je sůl. A prakticky jediným výrobcem byl závod Artemsol, který se teď nachází na okupovaném území, takže Ukrajina sůl dováží. Takových komodit je víc,“ upozorňuje Oksana Antonenko.

Video:

Podívejte se na rozhovor s Oksanou Antonenko o nových příležitostech na Ukrajině

Zetor může zabrat místo po běloruských traktorech

Na Ukrajině svou přítomnost v době konfliktu obnovují menší i velcí čeští exportéři včele s největšími brandy, jako jsou Škoda Auto, Zetor nebo Tatra. Automobilka Škoda Auto dlouhodobě provozovala továrnu na výrobu vozů u obce Solomonovo v nejzápadnější výspě země s místním partnerem, společností Eurocar. Bezprostředně po začátku ruské invaze byla výroba pozastavena, výrobní areál místo toho začal fungovat jako logistické centrum pro distribuci humanitární pomoci ve spolupráci s OSN a Červeným křížem. V půli června se ale závod vrátil k výrobě osobních automobilů. První várku 80 vozů Škoda – modelů Karoq a Kodiaq – tam zavezl vlak z Mladé Boleslavi v částečně rozložené formě k finální kompletaci.

Pro tradičního výrobce traktorů Zetor je Ukrajina jako zemědělská velmoc logicky důležitým trhem. Ještě týden před začátkem invaze společnost s úspěchem vystavovala své traktory na mezinárodní výstavě Grain Technologies v Kyjevě prostřednictvím svého výhradního místního prodejce, společnosti Agro-Temp. Pak ale přišel šok v podobě ruského útoku a firma oznámila, že konflikt může mít negativní vliv až na 14 procent jejích tržeb. Místo dalších prodejů se tak zaměstnanci společnosti spojili v charitativní finanční sbírce „Zetoráci pomáhají Ukrajině“.

Traktory pracují na ukrajinských polích i v době války v mnoha regionech prakticky pod přímým dozorem vojáků.

Vývoj situace ale ukázal, že i obchodně by nakonec mohly důsledky konfliktu znamenat také určitou příležitost. Vedle zákazu dovozu ruských výrobků platí na Ukrajině i embargo na dovoz z Běloruska, které se podílem na invazi také provinilo. A právě z Běloruska se na ukrajinský trh dováželo velké množství traktorů. Brněnský Zetor nyní monitoruje, nakolik by mohl zaplnit uvolněný prostor po běloruské konkurenci.

Tatra musí kvůli růstu zakázek přibrat 500 zaměstnanců

Značka Tatra dodávala vozy ukrajinské armádě už před válkou. Na podvozcích z Kopřivnice se pohybuje například protilodní systém Neptun, který stojí zřejmě za potopením ruského křižníku Moskva. Na podvozku Tatra jezdí také ukrajinské raketomety Burevij neboli Hurikán, které jsou nasazeny v ostré akci proti ruským silám.

Pro kopřivnickou společnost je konflikt na Ukrajině velkým impulzem pro zvýšení výroby, protože nové objednávky očekává nejen od Ukrajinců, ale i od dalších států posilujících svou obranyschopnost. Například na začátku září podepsali zástupci firmy Tatra Trucks s českým Ministerstvem obrany kontrakt na dodávku 80 nákladních vozů Tatra Force s hákovými nakladači a 209 valníků téže modelové řady pro českou armádu.

Kvůli rozšíření výroby společnost vyhlásila akci na nábor 500 nových zaměstnanců. „Hledáme elektrotechniky, elektromechaniky, elektrokonstruktéry i programátory, což jsou na českém pracovním trhu velmi vzácné profese,“ informovala HR ředitelka Tatry Natálie Linhartová při startu náborové kampaně na konci května, přičemž nábor pokračuje dosud.

Filtr na říční vodu nebo betonový kryt z 3D tiskárny

Nové dodávky zboží realizují i menší české firmy. Často je to spojeno s přímou humanitární pomocí Ukrajincům. Například společnost Hutira darovala Ukrajině zařízení, které umožňuje filtrovat říční vodu a přeměnit ji na pitnou. Tato úpravna vody nazvaná Mobile Trailer Water 1500 přečerpává říční vodu a filtruje z ní nečistoty, jako jsou bakterie, viry, železo, dusičnany, pesticidy nebo těžké kovy. Váží přibližně dvě tuny. Díky výkonu 1,5 metru kubického za hodinu zásobuje v Kyjevě čistou vodou až 7000 lidí denně.

Jako v každém konfliktu i na Ukrajině způsobila válka problémy se zásobováním pitnou vodou.

Zájem o tuto technologii projevily také organizace jako Červený kříž či UNICEF. Na jaře byla úpravna vody představena mezi jinými českými produkty nákupčím z agentur při Organizaci spojených národů v rámci takzvaných Sourcing Days, které ve Vídni uspořádala agentura CzechTrade a tamější český zastupitelský úřad. „Jsme velmi rádi za tuto praktickou realizaci ještě před dubnovou konferencí ve Vídni, kde jsme představili agenturám spadajícím pod OSN kompletní nabídku naší aliance pro mimořádné situace,“ řekl při té příležitosti Antonín Koplík, předseda Exportní aliance výrobců prvků pro Smart City, jejímž členem je i firma Hutira.

Které technologie nabízejí české firmy chytrým městům?

Společnost ICE Industrial Services přišla s nabídkou originálního využití 3D tisku. Vyvinula vlastní komplexní 3D tisk betonu, který dává velkou svobodu při volbě tvaru, velikosti a využití zamýšlené tištěné struktury. Pro potřeby Ukrajiny firma přišla s využitím například pro 3D tisk betonových zátaras nebo jiných obranných překážek a staveb, které se mohou stát opěrnými body ukrajinských obranných opevnění.

Obnova země má mít hodnotu minimálně 18 bilionů korun

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozef Síkely by Česko chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny s tím, že klíčové je zajistit na to celoevropské finance. Uvedl to na konci srpna při setkání s českými velvyslanci. Ukrajinská strana podle něj připravila dokument definující potřeby z hlediska obnovy kritické infrastruktury po ruské invazi.

Náprava gigantických škod, které Ukrajině Rusko způsobilo, by se mohla částečně platit ze zmražených ruských devizových rezerv v zahraničí.

Ministerstvo průmyslu zřídilo platformu Business klub Ukrajina, jež má propojit informace o poptávce s nabídkou českých firem. „S ministerstvem zahraničí spolupracujeme také na společném rekonstrukčním materiálu,“ připomněl ministr. Podle hrubých odhadů si poválečná obnova velké Ukrajiny vyžádá při současném stavu poškození průmyslu, infrastruktury a dalších složek hospodářství částky odpovídající v přepočtu asi 18 bilionům korun.

A protože Česká republika patří od počátku konfliktu k hlavním spojencům Ukrajiny, poskytovatelům pomoci a příjemcům ukrajinských válečných uprchlíků, má ambice být lídrem i při obnově země své logické opodstatnění. Všechny předpoklady ale zatím zůstávají z velké části v rovině úvah. Tak dlouho, dokud trvá nejistota kolem vývoje a výsledku dění na bojišti.

Tomáš Stingl

Další články

Ceny komodit konečně padají. Nastane obrat v inflaci?

Většina klíčových komodit v posledních týdnech o desítky procent zlevňuje. Platí to pro ropu, měď, drahé kovy, ale také pro pšenici, kávu nebo sóju. Některé komodity zlevňují až na úroveň, jakou měly nejenom před válkou na Ukrajině, ale dokonce ještě před pandemií. Pocítí to firmy a spotřebitelé?