Jeden z nejperspektivnějších afrických trhů vyhlíží milník. Ve hře je plán na přenesení některých klíčových agentur OSN do keňské metropole Nairobi. To je šance na příliv nových peněz pro tamější ekonomiku. Keňa ale hledá partnery pro nezbytný rozvoj infrastruktury.
Keňa patří k těm stabilnějším zemím subsaharské Afriky. I přes nedávné nepokoje si drží status demokratické země se solidní tržní ekonomikou. Ta stojí zejména na velkých příjmech z turistického ruchu a prodeji pestré zemědělské produkce.
Populace Keni je velmi mladá a rychle roste, v současnosti zhruba dvouprocentním tempem ročně. Přesáhla už hranici 57 milionů obyvatel, z nichž plné tři čtvrtiny jsou lidé mladší 30 let. Hospodářství má tudíž k dispozici spoustu pracovní síly, která je ale zatím z velké části využívána jen pro méně kvalifikované práce v zemědělství. Celkově ekonomika Keni dynamicky roste, v posledních letech přidává kolem pěti procent HDP ročně.
Keňa je významným dovozcem zboží z Evropy, které má v oblasti východní Afriky pověst kvalitního tovaru za vyšší ceny. Oproti tomu všudypřítomné čínské výrobky platí naopak za levné zboží pro masy, ovšem s nižší kvalitou.
Ženeva i New York jsou drahé, v Nairobi chce OSN ušetřit
Novým impulzem, který může v blízké době dál rozproudit keňskou ekonomiku, je zvažované přenesení tří pracovišť Organizace spojených národů v příštím roce právě do této africké země. Mohlo by se to týkat centrály populačního fondu UNFPA, dětského fondu UNICEF a organizace UN Woman, která se zaměřuje na posílení společenské pozice žen a na rovnoprávnost pohlaví.
Díky přenesení těchto agentur by se z keňské metropole Nairobi stalo jedno ze čtyř hlavních světových sídel pro OSN vedle New Yorku, Ženevy a Vídně. Plán, který je součástí agendy UN@80, ale zatím ještě není finální.
OSN jím sleduje několik cílů. V první řadě snížení nákladů na provoz svých dceřiných agentur, protože nájmy kanceláří, mzdy místního personálu, energie i další náklady jsou v Keni samozřejmě výrazně nižší než v západních zemích, kde dosud velká pracoviště OSN sídlí. Organizace chce také využít toho, že je v oblasti bývalé britské kolonie široká znalost angličtiny, která má v Keni i status úředního jazyka. V neposlední řadě hraje v plánovaných přesunech roli i fakt, že práce OSN často cílí právě na africké země, takže ústředny jednotlivých agentur by měly i geograficky blíže k některým projektům, které řeší. Do Afriky v současnosti směřuje víc než 60 procent humanitárních programů OSN.
Potřeba jsou nové domy, nájmy porostou
Pro samotnou Keňu by znamenalo usídlení těchto pracovišť velký růst prestiže a také přínos pro ekonomiku v podobě peněz, které by utrácely za svůj provoz jak samotné agentury, tak na soukromé úrovni i jejich pracovníci s rodinami, kteří se do Keni přistěhují.
V Nairobi nebude přítomnost pracovníků OSN nová. V současnosti už ve městě některé kanceláře dceřiných agentur sídlí. Například jsou to pobočky Organizace pro výživu a zemědělství nebo Světové zdravotnické organizace.
Další rozšíření pozice diplomatického a humanitárního hubu pro celou Afriku ovšem v Keni komplikují politické nepokoje z poslední doby. Také existuje obava, že se ještě dále zvýší sociální rozdíly mezi bohatými a chudými obyvateli, které jsou v Keni znatelné.
V samotném Nairobi by to umocnilo už tak velký problém s cenami nemovitostí, bydlení a náklady na život. „Město se už potýká s vážnou bytovou krizí, která zanechala tisíce lidí v provizorních obydlích bez základního vybavení. Měsíční mzda se u většiny Keňanů pohybuje mezi 590 až 640 dolary. Příliv zhruba dvou tisíc dobře placených zahraničních pracovníků do konce roku 2026, kteří budou vydělávat podstatně víc, hrozí tím, že zhorší existující nerovnost ve městě, kde téměř 60 procent lidí žije v provizorních obydlích, které však pokrývají jen pět procent jeho území,“ uvádí ve své analýze televizní stanice al-Džazíra.
Keňská Asociace majitelů bytů a nájemníků odhaduje, že jen v příštím roce kvůli příchodu nových zahraničních pracovníků OSN a jejich rodin v Nairobi vzroste nájemné o 10 až 15 procent. A růst bude pokračovat i v dlouhodobějším horizontu.
Nová situace tak ještě podtrhuje problémy spojené s živelným růstem velkých keňských měst, jako je nejen metropole Nairobi s 5,5 milionu obyvatel, ale i důležitý přímořský přístav Mombasa s populací 1,2 milionu lidí nebo půlmilionové město Kisumu u Viktoriina jezera. Výzvou zůstává nejen stavba nových obytných domů, ale také adekvátní rozvoj nemocnic, dopravy, energetiky, odpadového hospodářství a další infrastruktury. V těchto odvětvích se mohou prosadit i čeští dodavatelé.
V Mombase vybavily české firmy nemocnici
Firmy sdružené v Asociaci výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků tak loni například dodaly vybavení do nemocnice Coast Teaching and Refferal Hospital v přístavu Mombasa. Šlo o vybavení pro novorozeneckou jednotku intenzivní péče a porodnické oddělení v hodnotě 10 milionů korun. Na dodávce se podílely české společnosti TSE, Linet nebo MZ Liberec. Financování bylo v rámci vázaného peněžního daru České republiky a akce měla formu Projektu ekonomické diplomacie PROPED. U příležitosti loňské dodávky vybavení do tamější státní nemocnice české firmy jednaly o možnostech další spolupráce.
Oblast Mombasy je přitom jedinou provincií Keni, kde mají děti do pěti let nárok na bezplatné zdravotnické služby. Ve většině země zatím musejí Keňané za sebe i své děti platit zdravotnické služby z vlastní kapsy. Zdravotnický systém je mixem veřejných a soukromých nemocnic a klinik. Servis je tedy hodně závislý na finančních možnostech pacienta. Na kvalitní kliniky zatím dosáhne jen bohatá třída obyvatel.
Keňané navštívili inovační centrum, učí se kyberbezpečnosti
Další odvětví, kde se rozvíjí spolupráce mezi Českem a Keňou, je oblast kybernetické bezpečnosti. Na tomto poli má Keňa v poslední době bolestivé zkušenosti. Jak postupuje digitalizace tamější státní správy, roste i počet hackerských útoků a zneužívání získaných údajů. Jen za letošek činí tento nárůst víc než 16 procent.
Vedení země se proto rozhodlo v boji proti kybernetickým zločinům přitvrdit. „Keňská vláda v březnu rozhodla, že po 10 letech fungování Výboru pro kybernetickou bezpečnost založí dedikovanou agenturu obdobnou českému NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost),“ informoval Zastupitelský úřad České republiky v Keni.
I proto přijela v červnu do Česka keňská delegace, která se zaměřila na výměnu zkušeností právě se zakládáním a fungováním tohoto úřadu. „Kromě spolupráce v kybernetické bezpečnosti či boji s kybernetickou kriminalitou zajímá Keňany také spolupráce s českým soukromým sektorem a s výzkumnými pracovišti. Keňskou delegaci velmi zaujala návštěva Jihočeského inovačního centra JIC a účastníci delegace by rádi replikovali zkušenosti JIC s vytvářením kyberneticko-bezpečnostního ekosystému,“ uvedl český zastupitelský úřad.
Odpadové hospodářství potřebuje začít od popelářských vozů i košů
Další výzvou nejen v přelidněných keňských městech je odpadové hospodářství. Země produkuje na osm milionů tun tuhého odpadu ročně a složitě hledá cestu, jak odpadky dostat pryč z ulic a přírody a naopak je změnit z problému na cenný zdroj pro další využití. Na environmentální témata včetně zelených technologií nebo obnovitelných zdrojů energie se zaměřila únorová mise pořádaná ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, kterou do Keni a také Alžírska vedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Například Mombasa spustila nedávno pilotní program sběru a třídění odpadků v rámci projektu, který je financován Evropskou rozvojovou bankou a slouží 800 domácnostem v chudé čtvrti Likoni. „Výsledky pilotního programu jsou vcelku pozitivní. Snížilo se množství odpadků na ilegálních skládkách, zvýšilo se povědomí o pozitivních dopadech třídění odpadků. Úspěšné bylo především zapojení mládeže a žen do projektu,“ informovala Marta Anna Ledgard, ekonomická diplomatka ze Zastupitelského úřadu ČR v Keni.
„Projekt také vedl k vytvoření pracovních míst a zvýšil zaměstnanost ve čtvrti, poukázal však také na fakt, že změnit myšlení a zvyky lidí je běh na dlouhou trať, že do odpadového hospodářství bude potřeba neustále investovat. Velkou překážkou, kterou muselo místní zastupitelstvo opakovaně řešit, byl nedostatek vybavení jako například odpadních košů, aut na dopravu odpadků a podobně,“ dodává diplomatka.
Zájem vyjádřila i Rwanda
Další investice potřebuje vedle nakládání s odpady nebo zdravotnictví také keňská doprava či energetika. I to sleduje Organizace spojených národů, která stále ještě neudělala ohledně možného přenesení některých svých centrálních pracovišť do Afriky konečné rozhodnutí.
Vůle přenést je do levnějších míst, než jsou New York nebo Ženeva, trvá. Je to i otázka spravedlivějšího rozprostření činnosti Organizace spojených národů, aby nebyla centralizována jen do západního světa. Uvažuje se ovšem i o jiných nových adresách – určitý zájem dala najevo Rwanda, spekuluje se o Kataru. Keňa ale zůstává favoritem. Vedle ekonomického přínosu by jí umístění agentur mohlo přinést i pozici středobodu východní Afriky a rozcestníku do dalších států regionu.
