Válka na Ukrajině uspíšila snahu Moldavska o vstup do Evropské unie. Letos v červnu získalo status kandidátské země. Sbližování s Unií je znát mimo jiné i na růstu vzájemného obchodu s Českou republikou.
Malá a vnitřně rozdělená – taková je Moldavská republika. Její dějiny jsou poměrně složité a v průběhu dvacátého století se do nich neblaze zapsal i Sovětský svaz, který tak při prosazování svých geopolitických cílů fakticky vytvořil podmínky pro dnešní rozdělení země. Mnozí Moldavané si uvědomují nelehkou hospodářskou situaci své země a nevyřešené vnitřní otázky ve formě separatistické republiky Podněstří a autonomní Gagauzie.
Současná moldavská reformní vláda si uvědomuje hospodářskou a politickou situaci své země. Proevropský vládní kabinet i prezidentka se snaží aktivně navazovat a posilovat spolupráci s evropskými partnery i samotnou Evropskou unií. Již dříve se snaha o proevropské směřování odrazila v podepsání asociačních dohod s EU, když v roce 2014 Moldavsko podepsalo Dohodu o přidružení s EU, která zahrnuje Dohodu o komplexní zóně volného obchodu.
Mezi další pozitivní výsledky vzájemné spolupráce patří i uvolnění vízové povinnosti pro Moldavany, kteří, jsou-li držiteli biometrických pasů, mohou v Schengenském prostoru pobývat bez víz po dobu 90 dnů v rámci 180 denního období. Češi mohou do Moldavska cestovat rovněž bez víz. V letošním roce, po únorové nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu, dosáhlo Moldavsko společně se zmíněnou Ukrajinou dne 23. června 2022 dalšího zásadního milníku, a to statusu kandidátské země.
Vzájemný obchod s Českem loni vzrostl o víc než 20 procent
Spolupráce na všech úrovních mezi EU a Moldavskem se nadále rozšiřuje a prohlubuje, což se zcela pochopitelně odráží i v ekonomických vztazích Moldavska s EU. Ze statistických údajů lze pozorovat od roku 2014 nárůst moldavského exportu do EU, který v loňském roce 2021 přesahoval 66 procent. Obdobná je situace i v dovozu zboží do Moldavska, jehož největším obchodním partnerem je opět EU s hodnotou dovozu kolem 44 procent.
Obrat vzájemné obchodní výměny mezi Českou republikou a Moldavskem za rok 2021 ve srovnání s rokem 2020 vzrostl téměř o 21 procent. Loni přesáhl nárůst vývozu do Moldavska stejně jako dovoz z Moldavska mírně 20 procent. Vzájemné obchodní vztahy pozitivně ovlivňují autonomní obchodní opatření přijatá vůči Moldavsku. Bilance obchodní výměny zůstává lehce pozitivní ve prospěch ČR. Z pohledu České republiky je Moldavsko na 57. místě ve vývozu, v dovozu obsadilo 62. místo. Pro Moldavsko je Česká republika v celkovém objemu vývozu na 9. místě, v dovozu na 12. místě.
Kvůli válce v sousední Ukrajině se zmenšil zájem investorů
Trend mírně se zlepšující ekonomické situace Moldavska přerušila pandemie covidu-19. Moldavská ekonomika neměla možnost se zotavit po svém propadu zaviněném pandemií, když na ni v letošním roce dopadly důsledky války na Ukrajině. Moldavsko, navzdory očekávanému růstu, tak zaznamenalo propad HDP v odhadované míře kolem 0,4 procenta a snížení zájmu zahraničních investorů. Zhoršení ekonomické situace je umocněno silným navázáním moldavského exportu na země SNS. Z dostupných odhadů vývoje moldavského HDP se pro rok 2022 očekává růst 4,1 procenta oproti 7,4 procenta růstu v roce 2021. Predikce pro příští rok jsou však ještě pesimističtější, jelikož by měl být o 0,5 procentního bodu nižší než letos, tedy kolem 3,6 procenta.
Energetika se chce vymanit ze závislosti na Rusku, alternativou má být jádro, slunce, vítr či bioplyn
Krajně nepříznivou je v současné době situace Moldavska v oblasti energetiky. Vzhledem k absenci vlastních zdrojů energetických surovin a nedostatku alternativní zdrojů energie je Moldavsko závislé na fosilních palivech a elektřině, které byly historicky dováženy z Ruské federace nebo jí ovládaného separatistického regionu Podněstří. Moldavsko se tak často stává terčem pokusů o surovinové vydírání. Navzdory tomu však země odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a snaží se vyrovnat s přívalem ukrajinských běženců, kteří do země uprchli před válkou. Výhledově je tak záměrem Moldavska minimalizovat svou energetickou závislost na Ruské federaci a pokusit se o zajištění energie z jiných zdrojů, jakými jsou například malé jaderné reaktory, vodní, solární a vodíkové elektrárny. Součástí těchto snah jsou i plány na masivní zateplování domů i veřejných budov, zefektivnění převodové sítě či například využívání bioplynu.
Česká republika nahlíží na Moldavsko jako na prioritního partnera pro další spolupráci a poskytuje mu dlouhodobě v rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce pomoc v oblastech ekologie, sociálních služeb, rozvoje demokracie a práva společně s oblastí rozvoje venkova a zemědělství. Ministerstvo průmyslu a obchodu Moldavsku v tomto smyslu pomáhá především svým programem Aid for Trade. Zájem České republiky o Moldavsko je možné vysledovat i na příkladu vzájemných zasedání mezirezortních orgánů, jejichž tradici setkávání dočasně přerušila pandemie onemocnění covid-19. Další, v pořadí již 5. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci, by dle předběžné dohody mělo proběhnou v roce 2023 v Kišiněvě.
Trh, kde zatím není tak silná konkurence
Pro současné moldavské hospodářství je klíčové zemědělství a potravinářský průmysl. Významným obchodním artiklem jsou moldavská vína. Právě orientaci na zemědělství a potravinářský průmysl přeje i vhodné klima a úrodná půda. Je proto logické, že zájem Moldavska leží především ve snaze vyvážet zemědělské a potravinářské produkty. Moldavsko se tak stává perspektivním odběratelem zemědělské techniky, strojů pro potravinářský průmysl a nezbytného know-how, jelikož společně s orientací na evropské trhy jde ruku v ruce i povinnost dodržovat normy a standardy a v ideálním případě naplňovat ekologické závazky, k nimž Evropská unie aktivně přistupuje, společně s naplňováním cílů cirkulární ekonomiky.
Neméně atraktivními jsou i další sektory, v nichž lze v Moldavské republice působit; vodohospodářství, energetika, zdravotnictví, dopravní stavby a řada dalších. Zájemcům ze všech oblastí podnikání se nabízí možnost vybudovat si stabilní postavení na moldavském trhu za cenu minimálního konkurenčního boje v porovnání například s trhy v Evropské unii. Jedná se o příležitost etablovat se na trhu, jenž se výhledově součástí Unie stane.
Za zmínku rovněž stojí i nedávno konaná konference Eastern Patnership Business Forum věnovaná ekonomickým otázkám a možným výchozím bodům pro úspěšné zvládnutí výzev 21. století, mezi jejímiž účastníky byli zástupci Moldavska, kteří projevili zájem o produkty, technologie a know-how firem nabízejících mimo jiné i své smart produkty.
Podívejte se na záznam konference Eastern Patnership Business Forum
O Moldavsku se na sklonku října a počátkem listopadu letošního roku začalo více informovat i v českém mediálním prostoru, jelikož na jeho území dopadly části ruské rakety vypálené na ukrajinský cíl. Potvrdila se tak obava, že válečný konflikt na Ukrajině může ovlivnit i sousední země nejen v ekonomické ale i bezpečností oblasti. Moldavská diplomatická reakce na sebe nenechala příliš dlouho čekat, čímž političtí představitelé Moldavska jasně deklarovali svůj zájem sdílet s Evropskou unií postoj vůči ruské agresi. Nezbývá než věřit v odhodlání Moldavanů a jejich představitelů skutečně se zařadit mezi členské státy Evropské unie i za cenu vidiny dlouhodobé a tvrdé práce, která musí přijetí Moldavské republiky do EU předcházet.
