Turecká ekonomika hledá cestu ke stabilitě. Jak se uplatnit v zemi půlměsíce?

Blízkovýchodní velmoc plánuje významně posílit obchodní vztahy s Českem. Firmy mají šanci například ve strojírenství, automotive, metalurgii, energetice či zdravotnictví. Turecko navíc láká zahraniční investory.

Jeden nadšený brněnský „ajťák“ se v roce 2004 rozhodl vytvořit efektivní software pro správu webového obsahu. Za dvacet let dobyla jeho firma Kentico se svými řešeními celý svět. Pozitivní zkušenosti mají s progresivní firmou z Brna také v Turecku.

Česká společnost, která dnes patří mezi globální špičku v oboru, spolupracovala s tamním významným koncernem Koc. Její řešení ve spolupráci s tureckou PortalGrup bylo základem pro vytvoření webových stránek tamní první digitální banky Hayat Finans.

S průnikem na tamní trh pomohla Kenticu státní agentura na podporu obchodu CzechTrade. „Ocenili jsme kvalitu poskytovaných služeb CzechTrade a příznivou cenu při podpoře našich zahraničních aktivit. Jedním z velkých úspěchů bylo otevření tureckého trhu s významnou pomocí místního zástupce agentury,“ sdělil zakladatel firmy Petr Palas.

„V Turecku úspěšně působí mnoho českých společností z různých sektorů. Mohu jmenovat ještě například společnost Fastra. V rámci realizace individuálních asistenčních služeb se nám pro tyto dvě firmy podařilo aktivně vytipovat vhodné obchodní partnery a zorganizovat s nimi jednání,“ potvrzuje ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Turecku Michal Nedělka.

Fastra v Turecku uspěla s dodávkami pro plynovody

Firem, které se v posledních letech prosadily na náročném tureckém trhu a zvyšují zde tuzemským podnikatelům renomé, je ovšem daleko více. Dalším příkladem může být energetická skupina Energo Pro miliardáře Jaromíra Tesaře.

Na zelené louce, respektive v zeleném údolí řeky Aras, postavili Češi přehradu Karakurt a nedávno zde spustili obří vodní elektrárnu o výkonu 100 MW. Spolu s nedalekou přehradní elektrárnou Alpaslan2 jde o vůbec největší vodní díla vybudovaná Čechy po roce 1989.

Přes ambivalentní vztahy Turecké republiky a Evropské unie Česko spolupráci s blízkovýchodní velmocí nadále úspěšně posiluje. Turecko je dnes pro Českou republiku jedním z nejvýznamnějších obchodních a investičních hráčů mimo EU.

Vzájemný obchod se může během několika let zdvojnásobit

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan loni při setkání s českým protějškem Janem Lipavským vyhlásil ambiciózní cíl: do konce roku 2025 zdvojnásobit s Českem objem vzájemného obchodu.

„Obchodní výměna mezi ČR a Tureckem se za poslední měsíce významně zvýšila, ačkoli ne tak, aby dosáhla úrovně vylíčené ambicí tureckého ministra. Cíl zdvojnásobení objemu obchodu na přibližně 260 miliard korun ročně je ale stále platný – reálně uskutečnitelný v delším horizontu tří až čtyř let,“ popisuje Michal Nedělka.

Česko-turecký obchod roste každopádně nebývalým tempem. „V roce 2023 celkový vzájemný obrat přesáhl 120 miliard, loni pak rekordních 130 miliard korun. A v prvním čtvrtletí letošního roku jsme opět zaznamenali navýšení oproti stejnému období roku 2024,“ pochvaluje si ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade.

V roce 2024 se do Turecka vyvezlo zboží v hodnotě 77,1 miliardy korun, což je meziročně o 17,1 procenta více. Turecko se podílelo na českém vývozu 1,7 procenta.

„S potěšením sledujeme postupně vzrůstající vzájemnou obchodní výměnu. A co nás těší nejvíce, je obrat od záporné obchodní bilance s Tureckem v letech 2021 a 2022 k té kladné v posledních dvou letech,“ dodává Michal Nedělka.

Největší zájem mají Turci tradičně o motorová vozidla (v roce 2024 se na celkovém exportu podílela 49,3 procenta) a především automobily, dále stroje a zařízení s podílem 12,5 procenta a počítače, elektronické a optické přístroje.

Turecko dnes patří mezi kvarteto nejvýznamnějších obchodních partnerů Česka mimo EU. V loňském roce bylo pro tuzemské vývozce čtvrtým nejvýznamnějším odbytištěm mimo Unii – po Číně, Velké Británii a USA.

Turci pak vnímají Českou republiku jako jednoho z menších, ale stabilních evropských partnerů. „Obchodní výměna s ČR má navíc potenciál dalšího rozvoje. A to díky průmyslové komplementaritě a zájmu o investice. Důležitá je stále více se rozvíjející spolupráce v sektoru logistiky,“ prozrazuje zástupce CzechTrade.

Nehledejte přítele bez chyby

Kdo hledá přítele bez chyby, zůstane bez přátel, praví jedno turecké přísloví. Pro Evropskou unii nejsou Turci – obzvláště po nástupu Recepa Tayyipa Erdoğana k moci – „přáteli bez chyb“. Obě strany jsou si ale vědomy výhod vzájemné spolupráce, a to v politické i ekonomické oblasti. Stejné je to i v případě česko-tureckých vztahů.

S jakými překážkami se tedy potýkají tuzemští podnikatelé, kteří chtějí vstoupit na tamní trh? Podle Michala Nedělky je pozitivem skutečnost, že mezi Tureckem a EU existuje celní unie, z čehož mohou těžit i Češi. „Znamená to, že drtivá většina pohybu zboží a služeb mezi oběma zeměmi nepodléhá celnímu zatížení, pokud má tedy daná produkce v těchto zemích původ. Určité výjimky se týkají ocelářské či zemědělské produkce. Nicméně máme zkušenosti s tím, že problémy umí způsobit sama turecká celní správa i při dovozu zboží clem nezatíženým,“ popisuje Nedělka.

Turecké celní řízení je poměrně nepřehledné a často dochází ke změnám pravidel. Kvůli tomu se snažte komunikovat s místním partnerem a včas si zjistit, jaké dokumenty potřebujete. „Při náležité přípravě se dá poměrně byrokratické celní řízení s místním partnerem zvládnout. Z turecké strany je navíc patrná vůle vztahy s EU více liberalizovat a harmonizovat právní předpis s těmi unijními. Jde to ovšem pomalu a mezi oběma subjekty probíhají neustálé diskuze a jednání na nejvyšší úrovni,“ dodává zástupce CzechTrade

Na co si dát pozor?

Zástupci českých podniků mohou při snaze o prvotní kontakt s tureckými partnery narazit na jazykovou bariéru. Neznamená to ovšem, že se s tureckými podnikateli nemůžete domluvit anglicky. „První e-mail nebo telefonická komunikace nemusí zrovna směřovat na osobu, která ovládá angličtinu, a tak k navázání komunikace nemusí dojít. Nicméně lze konstatovat, že v každé turecké obchodní společnosti, mající zkušenosti s dovozem nebo vývozem, je na některém stupni řízení osoba, která se anglicky domluví,“ prozrazuje Michal Nedělka.

Základem úspěchu je podle Michala Nedělky nalézt a navázat kontakt s vhodným místním partnerem, ideálně s distributorem. Pokud chce firma úspěšně dobýt tamní trh, měla by mít také základní povědomí o odlišnostech v právním, daňovém a celním prostředí. „S místním partnerem, který projeví zájem o spolupráci bude třeba navázat vztah na osobní bázi a vybudovat si postupně vzájemnou důvěru. To je pro šanci na úspěch na místním trhu klíčové,“ říká ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade. Turci budou očekávat komunikativnost, flexibilitu a kvalitní zákaznický servis.

Pro české firmy je klíčové důkladné zmapování tureckého trhu, důkladná příprava na obchodní jednání, respektování místních zvyklostí a využití možností podpory ze strany Ministerstva zahraničních věcí a CzechTrade, shrnuje Velvyslanectví České republiky v Ankaře.

Běžné jsou drobné dárky na uvítanou. Turci se rádi baví o rodině, sportu, takže tato témata je vhodné využít. Naopak se je dobré vyhnout diskuzím o politické situaci v Turecku a náboženství.

Michal Nedělka dále doporučuje českým podnikatelům, aby se obrnili trpělivostí, byli vytrvalí a počítali s nutností opakovaných návštěv tureckého partnera: „Vhodné je plánovat cesty do Turecka mimo období postního měsíce ramadánu a letní sezony, kdy jsou obchodní aktivity v zemi spíš utlumeny.“

O tom, zda má exportér šanci se na tamním trhu uplatnit, bude rozhodovat nejen to, zda je po daném zboží nebo službě poptávka, ale především cena a kvalita. Turečtí obchodníci jsou velmi citliví na cenu a mají dobrý přehled o nabízených cenách konkurence. „U české produkce se dá v obecné rovině říci, že očekávají rovnocennou kvalitu jako například od německých dodavatelů, ale nižší cenu přibližně o 20 procent,“ upozorňuje zástupce CzechTrade.

Důležité jsou reference. Pokud je český vývozce úspěšný na trzích západní Evropy, má to pro tureckého partnera vypovídací hodnotu. Turci ale ocení i reference z asijských zemí, které jsou jim blízké a s kterými udržují čilý obchodní styk. Českým společnostem doporučují ekonomičtí diplomaté i Michal Nedělka také obezřetnost v platebním styku.

Šance jsou ve strojírenství či zbrojní výrobě

Turecko je rychle se rozvíjející průmyslovou zemí. Průmyslová produkce se v zemi stabilně zvyšuje, letos očekávají ekonomové zhruba dvouprocentní růst. Češi jsou proto jako jedna z nejprůmyslovějších evropských zemí na startovní čáře výrazně vpředu.

České firmy se v zemi uplatňují – či mohou v blízké budoucnosti uplatnit – ve strojírenství, nadále posílit dovoz automobilů či dalších motorových, ale i kolejových vozidel. V posledních několika letech je v Turecku velkým tématem také zbrojní výroba. Turci se zaměřují na systémy pozemní, vzdušné i námořní. „To vše jsou sektory, kde je nutné k dodržení požadovaných vysokých kvalitativních nároků na finální produkt využívat také vysoce kvalitní strojní zařízení k obrábění a tváření, nástroje a další technologie. V Turecku je tak poptávka po strojním vybavení a technologiích, které najdou uplatnění zejména ve výše zmíněných výrobních odvětvích,“ popisuje Nedělka.

Česká produkce se v Turecku těší dobrému jménu a může nabídnout tradici i kvalitu. Velkou šanci proto mají čeští výrobci strojních zařízení, zejména v oblasti přesného obrábění a návazných technologií. Tato výrobní odvětví jdou ruku v ruce s metalurgií, která je původcem základních surovin pro výrobu, tedy oceli a dalších kovů. „V Turecku vidíme značný potenciál obecně v sektoru strojírenském a metalurgie. Tedy na strojírenství a souvisejícím technologiím s důrazem na metalurgii se v budoucnu zaměříme hlouběji. A přizpůsobíme tomu i část našich aktivit,“ uzavírá Michal Nedělka. Toho by se také budou týkat plánované aktivity v podobě účasti na oborově zaměřených veletrzích v Turecku, ale také individuální služby CzechTrade. Už v druhé polovině letošního roku na tyto segmenty cílíme dvěma misemi zaměřenými na sektor strojírenství a metalurgii.

Zelená svítí i pro investory

Turecko se ještě usilovněji než dříve snaží přilákat zahraniční investory. Zákon o přímých zahraničních investicích zaručuje stejné zacházení pro domácí i zahraniční investory, bez omezení na repatriaci kapitálu a dividend.

Od roku 2023 běží ambiciózní program pro usnadňování investic a digitalizace licenčních procesů. Snahou je maximálně omezit byrokracii. Turecko také cílí na spolupráci startupů a podporu výzkumu a vývoje na mezinárodním poli. Země hledá zahraniční investory i v obranném sektoru. Příležitosti pro navázání zajímavé spolupráce s tureckými společnostmi existují zejména pro kapitálově silné subjekty.

Turecká ekonomika je na rozcestí

Po dlouhém období prudce rostoucích cen a politické i ekonomické nejistoty je Turecko na cestě k postupné stabilizaci. Růst HDP by měl v příštím roce opět zrychlit a překonat hranici tří procent. Vysoká inflace, která zemi trápí už několik let, se má postupně zmírňovat, ačkoli bude nadále dvouciferná.

Vláda činí opakovaně intervence na podporu turecké měny, která kontinuálně oslabuje. Turecku roste rating od zahraničních agentur – například od agentury Moody’s má v současnosti hodnocení B1, což znamená stabilní výhled.

Jakub Procházka